Tohle bylo skvělý!
Já věděla, že knihy od Maasové miluju, ale toto? To bylo úžasný. Skleněný trůn jsem si ve stejném roce musela přečíst a to hned dvakrát! Kdo neříká, že bych to nečetla víckrát? Pamatuji si, že když jsem to četla poprvé, tak jsem posílala hlasovky kamarádce ve tři ráno a smála jsem se tolik, že přišel táta do mého pokoje. Na knihu jsem si doslova svítila lucerničkou, kterou mám na poličce vedle postele, abych nemusela jít spát a zároveň, aby tu bylo dost světla a já mohla tajně číst dál. Tak moc mě to bavilo! A hrozně jsem po dočtení chtěla číst další díly, ale neměla jsem je, což mě štvalo a protože jsem pár dnů po dočtení měla jet na lyžák, chtěla jsem si vzít druhý díl s sebou, bohužel obě místní knihkupectví nemělo knihu na skladě a tak jsem si musela vzít jinou a čekat několik měsíců! Ale to čekání stálo za to. Nemůžu se dočkat, až se pustím do čtvrtého dílu!