"Viděl jsem, jak pohřbívají a pak zase tahají z masových hrobů hrdiny i oběti. Poznání - po pár dnech v hlíně smrdíme všichni stejně."

Tahle knížka je sbírka krátkých reportáží z 90. let, nejedná se tedy o žádný ucelený přehled války v Bosně a je podle mě třeba mít alespoň nějaký základní přehled. Pokud jste tu dobu zažili, dost možná ho máte; já tehdy sotva tahala kačera.
Největší část knihy jsou reportáže z návštěv tehdy obléhaného Sarajeva. Pro mě to bylo neskutečně zajímavé, ač to slovo asi působí dost nepatřičně. Autor dokázal v určitých pasážích vykreslit velmi živý obraz hrůz, beznaděje, nespravedlnosti... Zároveň se v několika reportážích docela ostře pouští do tehdejších politických leaderů, západu, OSN, mezinárodních organizací, médií i běžných lidí. Nedá se s ním do jisté míry nesouhlasit. Opět se potvrzuje, že při lámání chleba malé hráče každý rád hodí přes palubu pro dosáhnutí vlastních cílů.

Jediné, co se knize dá vytknout je dáno jejím formátem. Jelikož jsou to reportáže z několika let a různých zdrojů, po chvíli začnou některé myšlenky působit repetitivně a ztrácí trochu na údernosti.