Proč poslední generace neumí dospět? Proč dospělost nikoho nezajímá a každý chce být stále mlád? Co to má společného s konzumní společností? Proč je Petr Pan ztělesnění postmoderního člověka?

Kniha Společnost věčného mládí je důkladným a komplexním studiem jedné z nejvýznamnějších společenských změn moderní doby. Kellerův přístup je komplexní a zahrnuje širokou škálu perspektiv. Ovšem již v první kapitole zmiňuje, že bude vycházet téměř výhradně z francouzské literatury. To odůvodňuje tvrzením, že francouzská společnost zachytila všechny tyto trendy týkající se fenoménu věčného mládí, jako jedna z prvních. Tyto fenomény datuje do 60. let 20. století, kdy byla společnost (obzvláště ta evropská) na dva zcela odlišné tábory. Postmoderní společnost západu pronikla na východ Evropy až po pádu železné opony. Kniha se proto může zdát spíše komentovanými poznámkami k četbě a některé její závěry nemusí být plně aplikovatelné na jiné společnosti. Chybí zde jako téma Česko či alespoň drobné srovnání západu a východu. Přesto však tyto “komentované poznámky” Jan Keller dává do zajímavých souvislostí a navíc nás seznamuje s velmi podnětný francouzskými publikacemi, které nejsou pro většinu české odborné veřejnosti z jazykových důvodů příliš dostupné.

Jan Keller odvedl skvělou práci, co se týče představení nové společenského fenoménu a nemalé části společnosti. Byť především spíše shrnuje převzaté myšlenky francouzských sociologů a filozofů, zpřístupňuje je tak širší veřejnosti a svou čitelností a jednoduchou formou se nezužuje pouze pro odborné čtenáře a může se tak jednat o publikaci čtenářsky přínosnou pro širší publikum.