Chtěla jsem tomu dát šanci. Jsou dva tábory lidi jedni, co Havlovi tvorbu kritizují a jedni, co ji slepe miluji. Rozhodla jsem se nedbaje pohledu okolí, že si názor udělám sama.
Uprimne nebudu patřit do tech, co to slepe miluji, sice spatne vidim, ale ke čtení mi to stačí a tpo veledílo mi přijde, že je veledílem jen a pouze protoze se pod to podepsal pan Havel a je přeci cool tohoto člověka obdivovat. Hra pokud má pointu tak jsem ji nenašla (a jen hledání te pointy mě dostalo az na poslední stranku-smutne) Chapu a vím, že ano je to ze života, skutečne se setkáme s lidmi jako se i pan Havel setkal a také budou po nás chtít dohodit Bohdalovou. Ovšem kde je ten požitek? Ten vzkaz nebo třeba jen dojem který by mi to mohlo dat? Nikde nic jen způsob jak zabít prespříliš volného času. Kdo rika, že tu knihu miluje, budu chtít vysvětlení, protože jinak to rika aby v očích druhých stoupl jakýsi zvraceny způsobem ze on uznává Havla. Ja bohužel, jedním z těch lidi nebudu.