Nespasitelní jsou po dlouhé době něco, co mě bavilo a neměla jsem pocit, že čtu variaci na stokrát omílané a napsané. Fletcher pracuje se zajímavým námětem - s příčetností a šílenstvím, kdy šílenství díky lidské víře ohýbá realitu. Šílení věří svým bludům natolik, že se jejich bludy stávají skutečností. Žena se dokáže přeměnit na vlka, jiná dokáže spálit nepřátelé na popel, další věří, že je nejlepším šermířem světě a díky manipulaci se svým okolím posiluje víru v to, co tvrdí, že tak je a ono tomu skutečně tak je, čím je víra silnější.

Překlad se rozhodl zachovat nějaké původní názvy z němčiny, jiné názvy upravil do české podoby. Díky neobvyklému námětu a používání cizích označení jsem z počátku dost často listovala na konec knihy, kde je rejstřík cizích názvů a popis, o co se vlastně jedná. Vřele doporučuji rejstřík používat, protože obsahuje obsáhlejší informace pro lepší pochopení děje, které jsou v textu jen nastíněny.

České vydání má fakt pěknou obálku, která zobrazuje hlavní "hrdiny". Nutno dodat, že jim vyobrazení celkem lichotí :D Stehlen je neustále popisována jako nezdravě vyhublá, s ošklivými žlutými zuby, zažloutlé oči, matné vlasy. Na obálce vypadá celkem hodně k světu oproti popisu :D
Žádná z postav není vyloženě kladná a celkem jsou to fakt vražední bastardi. Ale vůbec to nevadí. Stejně tak, jak Fletcher smývá hranici mezi příčetností a šílenstvím, tak to samé dělá s definicí dobra a zla v celkovém pohledu na věc.

Trochu mě mrzí, že neumím lépe německy, protože i jména hrdinů trochu vypovídají o jejich charakteru. Rozhodně jsem nečekala, jakým směrem se příběh vyvine (i přesto, že se tím směrem skutečně vyvíjel, pořád jsem čekala, že to určitě dopadne jinak) a celkově jsem spokojená. Tu jednu hvězdu si nechávám do rezervy za to, že z počátku bylo těžké se orientovat kvůli cizím názvům a celkově vklouznout do netradičního prostředí. Ale na druhý díl se fakt těším :)