“Střílí se na moskevském námésti, z obou stran cvrnkají kulky o dlažbu i průčelí domů, a profesor Masaryk stojí před zavřenými vraty hotelu, kam ho nechtějí pustit. Kdyby řekl, že je tam hostem, byli by ho pustili hned; ale on ani v tu chvíli, kdy jde o život, nechce lhát. A pak to vypravuje, jako by se to rozumělo samo sebou, jen suchou a malou větičkou: “nechtěl jsem Ihát." To bylo vsecko.”

Mám spoustu myšlenek, ale málo slov k vyjádření jak skvělá tato kniha je a jak jsem vděčná za to, že vznikla. Mnoho myšlenek zde zachycených je stále aktuální i v dnešní době. Například co se týče politického rozjímání, které se odehrává zhruba dvacet let po pádu Rakouska-Uherska a námi nabyté demokracie. Dnes máme zhruba třicet let po pádu komunismu a (znovu)nabyté demokracie a Masarykovy promluvy jsou to, co by nám mohlo pomoci dostat se dál. Překonat konečně bludné kruhy.
Jinak samozřejmě i krásná sonda do života jedné z nejčistších osobností.